V sobotu 13. 7. 2024 jsme se opět po roce vydali na výlet mladých hasičů. Letos jsme vyrazili pouze na čtyři dny, protože se přihlásilo málo dětí. Z mladších dětí jely jen Bětka a Amálka a ze starších Ďoubovky Kája a Anežka, Vanďa, Jája, Elinka, Kačka a Kikina. Doprovod dospělých tvořili Michal, Verča, Gabča, Zuzka, Zdenda, Standa a Tomáš. Sešli jsme se za chmurného počasí u cukrárny, kde jsme naložili svá zavazadla do hasičské dodávky, kterou jeli Standa s Tomem, aby nakoupili. My jsme se vypravili autobusem do Martinic v Krkonoších a dále jsme pokračovali vlakem do Chotěvic. Tam jsme museli vyjít velmi prudký kopec, ale starší holky byly plné energie, takže jsme dorazili do kempu Svatá Kateřina dříve, než jsme čekali. Dospělí rozložili stany a děti si hrály na hřišti a koupaly se v rybníku. Po vydání spousty energi začínaly mít děti hlad, protože sváču měly snědenou a Jája „objednala“ večeři u Toma na 19. hodinu. Dali jsme si tedy melouna a šli se projít k Buddhovým kamenům a na Karolíninu vyhlídku. K večeři byl moravský vrabec s bramborovými noky a zelím. Následovaly sprchy a poté Michal s Gabčou zahráli na kytaru. Děti si ještě povídaly ve stanu. Okolo 23. hodiny se už šli všichni uložit. Dospělá děvčata čekalo ve stanu překvapení – sršeň, kterou musel přijít odehnat Michal.
   
    Celý večer pršelo, naštěstí se do stanu nedostala voda. K ránu již jen lehce poprchávalo. Budíček byl v 8:30. Proběhli jsme se, rozcvičili a ke snídani si dali rohlíky s taveným sýrem nebo marmeládou, kakao a čaj. Po 9. hodině jsme vyrazili na výlet na přehradu Les království. Nejprve jsme se zastavili u Buddhových kamenů a Karolíniny vyhlídky, protože Kačka, Elinka a Zdenda je ještě neviděli. Cesta byla velmi příjemná, šli jsme totiž lesem, kde nesvítilo sluníčko. Kousek jsme šli po naučné stezce, takže jsme se něco přiučili o lese. Trochu jsme se vychýlili z cesty, ale vrátili jsme se na správnou stezku a k přehradě dorazili okolo poledne. Sedli jsme si u Bistra u dvou přátel, snědli si sváču a odměnili se zmrzkou. Prošli jsme se kolem přehrady, abychom si užili její krásu, a pak jsme vyrazili zpět do kempu, kam jsme všichni došli vyčerpaní. K obědu jsme měli kuřecí řízky s bramborovou kaší a zeleninou. Po menším odpočinku jsme vzali čluny a šli se vykoupat k rybníku. Hráli jsme si s míčem, jezdili ve člunech a lovili a zkoumali pijavky. K večeři nám Tomáš se Standou uvařili buřtguláš. Poté spolu všichni dospělí hráli hru Tajemství těla a děti si zase povídaly ve stanu.
 

     V pondělí jsme vstávali jako obvykle. Protáhli jsme si své tělo a u snídaně se posilnili párky. Vydali jsme se totiž na trutnovské koupaliště, kde jsme plánovali zůstat až do odpoledne. Na koupališti jsme se sešli s Luckou a Eliškou, kteří s námi zůstali až do konce tábora. Společně jsme si užívali vody – házeli jsme si míčky, jezdili na skluzavce a tobogánu a navzájem se topili. Někteří raději odpočívali na souši – četli nebo hráli karty. Ke svačině jsme si dali řízky s rajčaty a ovocnou přesnídávku. Počasí se velmi vydařilo. Sluníčko začalo silněji svítit až po obědě, a tak se někteří z nás spálili. Po 15. hodině jsme se vydali do kempu. Sušili jsme plavky a odpočívali. Na večeři jsme si zašli do kempu pro pizzu. Děti se ještě večer projížděly na člunech a dospěláci se jim rozhodli připravit palačinky. Bohužel všichni byli plní pizzy, a tak se palačinky nechaly na snídani. Po sprše zahráli Tomáš s Michalem na kytaru.

     Úterý byl náš poslední den na táboře. Byli jsme už unavení, ale také zklamaní, že tábor končí tak brzy. Posnídali jsme palačinky a dojedli jsme se rohlíky s marmeládou a sýrem. Zdenda vymyslel na tento den krátký výlet ke Kostelu Navštívení Panny Marie. Od něj jsme pokračovali křížovou cestou a opět lesem do kempu. Sbalili jsme si věci a čekání na oběd krátili povídáním, pletením copánků nebo kreslením. Poobědvali jsme kuře na paprice s kolínky, připili si dětským šampaňským a udělali si společné foto. Poté jsme složili stany a vyklidili chatku. Rozloučili jsme se s kempem a vyrazili na nádraží. Tam jsme se občerstvili a vyčkali na vlak. V Hostinném jsme se na chvilku zastavili na hřišti. Pokračovali jsme do Martinic, kde jsme přesedli na autobus do Roztok. Rozebrali jsme si věci, rozloučili se a odjeli domů.

FOTO: ZDE